Sádrová omítka je bezpochyby jedna z nejoblíbenějších variant jednovrstvých omítek. To jsou v České republice čím dál žádanější protože díky nim majitelé staveb ušetří velkou spoustu času spojenou se zasycháním a zráním jednotlivých vrstev. Díky své přilnavosti a krycím schopnostem stačí jen docela malá vrstva k vytvoření téměř dokonale hladkého povrchu, který je momentálně v moderní architektuře velice žádaný. Dobrých výsledků lze navíc dosáhnout i při ruční aplikaci, což je skvělá zpráva pro pravé české kutily.
Co se skrývá pod pojmem „sádrová omítka„
Jedná se o jednu z mnoha technologií úprav povrchu zdiva. Na rozdíl od např. omítky štukové či jádrové, sádrová omítka nevyžaduje vícevrstvý postup. Nanáší se na předem připravený povrch v jedné vrstvě o tloušťce od 5 mm do 40 mm. Typické složení sádrových omítek spočívá v minerálním plnivu, sádře, vápenném hydrátu a přísadách a příměsích, které zlepšují základní vlastnosti směsi. Právě díky svému je bohužel tento druh omítky velmi citlivý na vlhkost, tudíž se vyloženě nedoporučuje aplikovat je v místnostech s trvalou zvýšenou vlhkostí. Při správném použití ale sádrová omítka, díky svému složení, napomáhá k vytvoření příjemného mikroklimatu místností.
Kde lze sádrovou omítku použít
Sádrová omítka je určena výhradně do vnitřních prostor domu. Jak už jsme výše naznačili, tak její hlavní nevýhodou je nestálost ve vlhkém prostředí, což může omezit její použití. Omezení se týká hlavně sklepů, prádelen, vývařoven nebo starších domů s přirozeně vysokou vlhkostí. V případě kuchyní a koupelen by při běžném provozu neměl nastat žádný problém a omítka by měla bez problémů vydržet.
Co se týče zdiva, tak mezi nejlepší podklady určitě patří pórobetonové, betonové nebo broušené keramické tvárnice, které samy o sobě vytváří poměrně rovný povrch a při kombinaci se sádrovou omítkou lze dosáhnout opravdu vynikajících výsledků. Finální úpravou a uhlazením lze dosáhnout toho, že výsledný povrch je antialergenní, protože se na povrchu nemohou usadit skoro žádné prachové částice.
Výhody i nevýhody sádrové omítky
Hlavní úskalí sádrových omítek jsme již několikrát zmínili. Jedná se o citlivost na vlhké prostředí, kde dochází k jejímu poškození, takže použitím v takových prostorech si přivodíte více problémů než užitku.
Mezi výhody patří hlavně jednoduchost a rychlost aplikace i zrání. Dalšími benefity jsou vysoká estetičnost, dobré akumulační vlastnosti, zlepšování mikroklimatu místností, eliminace usazování prachu a nakonec také cena a nízká potřeba materiálu ve srovnání s jinými technologiemi. Velkým plusem je také možnost jednoduché opravy v případě poškození, protože zasádrovat upadlý rožek nebo odprýsknutý kousek omítku zvládne skoro každý z vás.
Sádrová omítka krok po kroku
Nanášení sádrové omítky lze provádět jak ručně, tak pomocí speciálních strojů. V případě strojní aplikace je počítejte se silnější vrstvou omítky, což znamená větší potřebu materiálu. Vzhledem k tomu, že nanesení sádrové omítky ručně není žádná věda, tak vám bude stačit následující postup a budete vědět co a jak.
1. Příprava povrchu
V prvním kroku si nachystáte podklad tak, aby následná vrstva omítky měla co nejlepší vlastnosti. Správná příprava spočívá ve zbavení stávajícího povrchu všech nečistot, prachu a mastnoty, což zabrání možnému odlupování omítky. Podle savosti zdiva poté použijete penetrační nátěr (v případě savých materiálů) nebo kontaktní můstek (v případě nesavých materiálů). U běžných cihel není potřeba nanášet penetrační nátěr, ale když to uděláte, tak s největší pravděpodobností zvýšíte přilnavost i životnost budoucí omítky.
2. Příprava směsi a její nanášení
Sádrovou směs obvykle připravujete na místě pouhým smícháním zakoupené sypké směsi s vodou v přesném stanoveném poměru. Poté směs míchejte tak dlouho, dokud v ní nejsou žádné hrudky a dosáhnete požadované konzistence. Tu poznáte tak, že vám výsledná omítka nestéká po povrchu. Takto připravenou omítku naneste v rovnoměrné vrstvě pomocí ocelového hladítka tak, abyste zakryli veškeré nerovnosti podkladu.
Pokud chcete dokonale hladký výsledný povrch, tak ještě použijte hliníkovou lať, kterou dotvoříte finální rovný vzhled. Takto upravený povrch se nechá zavadnout asi 60 – 90 minut. Po zavadnutí se povrch zvlhčí vodou pomocí rozprašovače nebo pěnové houby.
3. Finální úprava
Po opětovném zavadnutí a ztuhnutí sádrového šlemu se povrch vyhladí pomocí glejtování či filcování. Poté, co odstraníte veškeré nerovnosti, tak můžete omítku klidně přemalovat barvou, která díky vlastnostem sádry neztrácí svůj pigment a skvěle se nanáší.
Porovnání s jádrovou omítkou
Jádrová omítka je u nás stále nejrozšířenějším druhem omítek. Nejčastěji se setkáváme s jádrovou omítkou vápennou či vápenocementovou, která tvoří podklad pro finální vrstvu, tedy štuk. Z toho jasně vyplývá, že jádrová omítka je tzv. dvouvrstvá, takže její aplikace se prodlužuje o vysychání a zrání jednotlivých vrstev. V tomto aspektu je sádrová omítka výhodnější. Naopak výhodou oproti sádře je výrazně vyšší odolnost, jak proti vlhkosti, tak proti jinému namáhání. Z ekonomického hlediska vychází jádrová omítka o dost levněji. Je ale třeba pamatovat na to, že po jádrové omítce ještě následuje štuk, takže celkové náklady se pak pohybují ve stejném rozmezí jako u sádrových omítek.
Cena sádrové omítky
Celkové výdaje na aplikaci sádrové omítky závisí samozřejmě na ploše, kterou budete omítat, ale také na způsobu nanášení. V případě, že si necháte sádrovou omítku zrealizovat specializovanou firmou, která provede aplikaci vrstev pomocí stroje, tak se cena bude pohybovat v rozmezí od 200 Kč do 350 Kč za jeden metr čtvereční (ceník sádrové omítky – cena za m2). V celkové ceně hraje roli také podkladní zdivo, na kterou chcete omítku aplikovat, a mnoho firem podle tohoto aspektu cenu upravuje.
V případě, že se do omítání pustíte sami, tak zaplatíte řádově do 100 Kč za 1 l balení penetračního nátěru a poté přibližně 190–350 Kč za jeden 25 kg pytel sypké sádrové směsi. Pokud jste navíc začínající kutil a nemáte všechna potřebná nářadí, tak je třeba počítat navíc ještě i s těmito výdaji.